Rozhovor s majitelem antikvariátu Tisíc a jedna kniha, panem Robertem Balogem

Znáte antikvariát Tisíc a jedna kniha v Hornohradební ulici? Tento krásný obchod provozuje Robert Balog, který po 22 letech opustil práci v berounské továrně a splnil si svůj sen.

Jak dlouho už svůj antikvariát provozujete a jak jste se k tomu vůbec dostal? Věřil jste, že se antikvariát v Berouně uchytí a uživí?

Antikvariát v současné době běží už tři roky. A dostal jsem se k němu tak, že jsem od dětství četl dobrodružné knížky, a když jsem postavil dům, tak jsem začal knížky sbírat. Hlavně stará vydání, která jsou prostě dražší. Takže tím sbíráním jsem získával víc a víc knížek a prodával jsem je na internetu, abych získal peníze na ta dražší vydání těch prvorepublikových tisků. To jsem dělal samozřejmě při práci. A když se potom firma, kde jsem pracoval, po 20 letech přesouvala, tak jsem s nimi už nešel. Ten nápad mít vlastní antikvariát už ve mně hlodal delší dobu, a asi rok po tom, co jsem opustil práci, jsem našel vhodný prostor.

No a že se antikvariát uchytí a uživí, jsem samozřejmě věřil díky té praxi osmiletého prodeje na internetu. A protože hlavní byl právě prodej přes internet, tak jsem počítal s tím, že si sám antikvariát, tedy kamenný obchod, na sebe vydělá, ale hlavní obživou měl být nadále prodej přes internet. Během těch tří let se to ale trošičku změnilo.

Máte pocit, že čtenářství upadá, nebo je pořád dostatek lidí, kteří stále rádi čtou staré dobré papírové knihy?

Myslím si, že čtenářství mezi lidmi úplně neupadá, jenom se proměnilo. Mezi mladými se čte jenom určitý segment, hlavně fantasy a sem tam něco z běžné beletrie, ale dost málo. Jinak to většinou drží ty starší generace. No a hlavně knížka nesmí být silná. Nesmí mít prostě moc stránek.

Máte v nabídce i nějaké vzácné knihy?

Lidé si často představují, že v antikvariátu se prodávají jenom ty levné věci, levné knížky, že tady prostě koupí knížku za 5 Kč. Ale to je samozřejmě jen určitý podíl té nabídky. Hodnota antikvariátu spočívá v tom, že se tady najdou knížky od desetikoruny do někdy vyšších desítek tisíc. A prodávám tu i LP desky, pohledy, různé tiskoviny, motoristické plakáty, filmové plakáty a podobně.

Sháníte i knížky na objednávku?

Občas ano, ale většinou už jen pro vybrané zákazníky. Abych měl jistotu, že mi tu ta kniha potom nezůstane, což se mi na začátku občas stalo.

Po jakých knížkách je teď největší poptávka?

V tomto období jsou to hlavně učebnice, tam je to vždycky nadoraz. A jinak se kupují hodně knihy z nostalgie, často lidé kupují knihy, které četli v dětství. A potom různě ke studiu, nejenom do školy, ale třeba na vysokou nebo k práci. A pak také lidé hodně shání díly, které jim chybí do nějaké série.

Ve vašem podnikání vás podporuje i vaše žena Stanislava Miková - můžete nám o ní něco říct?

Moje žena je spisovatelka, píše převážně kratší povídky a teď chystá jednu delší povídkovou knihu. Píše hlavně v romštině, to má tradici už od jejího dědy Andreje Giňy, který byl taky spisovatel. A teď se můžu trochu pochlubit, protože její poslední kniha - což je dětské leporelo – bylo aktuálně zařazeno Asociací knihkupců mezi 40 knih doporučených k prodeji.